VOŠka nebo VýŠka?

Studenti i veřejnost si občas neumí zařadit vyšší odborné školy (VOŠ) do našeho vzdělávacího systému. Jedna skupina se domnívá, že mezi vyšší odbornou školou a vysokou školou není žádný rozdíl, druhá početnější si pak myslí, že vyšší odborná škola je vysoká škola druhé kategorie. Spíše méně hojně se pak vyskytují názory, že VOŠ je nadstavbou střední školy, vlastně takovým pomaturitním studiem. Jak je to tedy doopravdy?

Studijní oddělení VOŠ PRIGO v Ostravě se někdy setkává se studenty, kteří úspěšně složili přijímací zkoušku, a kteří si studium nakonec „rozmyslí“ se zdůvodněním, že ke studiu nenastoupí, protože se dostali dodatečně na vysokou školu. Podobně pak naše řady opouští někteří studenti vyšších ročníků se stejnou argumentací. Paradoxem je, že mnoho z nich se k nám pokouší po zkušenosti z vysokoškolského studia zase vrátit. Zároveň opačně zaznamenáváme poměrně významné množství studentů, kteří chtějí po vysokoškolské zkušenosti projít přijímacím řízením na Vyšší odborné škole PRIGO, buď v průběhu samotného vysokoškolského studia, nebo po jeho ukončení, protože zjišťují, že jim chybí praktické kompetence nebo zákonná kvalifikace.

Jsme přesvědčeni, že níže uvedené shrnutí, vtěsnané do pěti bodů, pomůže všem při rozhodování a zajistí, aby uchazeč studoval a také dostudoval ten typ školy, který je pro něj nejvhodnější a naše škola vzdělávala a udělovala absolutoria těm, u nichž to má smysl. V souladu s koncepcí skupiny PRIGO vycházíme z premisy, že neexistuje horší nebo lepší typ vzdělání, ale jen vhodnější nebo méně vhodné studium pro konkrétního jedince. Co může být smysluplné pro jednoho studenta, může postrádat smysl pro jiného.

Vymezení

Vyšší odborná škola – nebo-li VOŠka, je typ školy, který byl zařazen do české vzdělávací soustavy v devadesátých letech minulého století na základě zahraničního vzoru s cílem umožnit nabídku praktičtější formy vzdělávání vysokoškolského typu. Je ve stejné kategorii jako vysokoškolské bakalářské studium a je srovnatelné s tzv. „colleges“ v angloamerickém vzdělávacím systému.

Číst více

Podobnosti

Vyšší odborná škola, stejně jako vysoká škola patří do oblasti terciárního vzdělávání, tedy se jedná v obou případech o instituce podobného typu a v mezinárodní klasifikaci ISCED je jimi nabízený základní titul ve stejném stupni. Studijní programy VOŠek a vysokých škol odráží nabídku v různým oborech lidské činnosti a podléhají shodně podmínce akreditace, tedy zhodnocení zajištění výuky po personální, materiální a finanční stránce.

Číst více

Rozdíly

Zásadní rozdíl je již ve faktickém cíli a pojetí obou typů škol. Vyšší odborná škola se soustřeďuje na praktickou stránku studijního oboru a součástí výuky je v rámci jednotlivých předmětů více praxe než teorie. Teoretický základ je vždy přítomen, ale předpokládá se masivní zapojení praktických poznatků. Také povinná smluvní praxe je řádově v několikanásobně vyšším rozsahu než na vysokých školách.

Číst více

Kvalita

Ti, kdo berou VOŠky jako vysoké školy druhé kategorie, budou vnímat jejich kvalitu spíše hůře a ta část veřejnosti, která posuzuje kvalitu praktickými dovednostmi, bude naopak považovat za méně kvalitnější a méně využitelnější vysoké školy.

Číst více

Uplatnění

Uplatnění lze chápat ve dvojím smyslu. Zejména jde o jistotu získání zaměstnání ve studovaném oboru. K zápisu nového studijního programu u VOŠek dochází podle zákona pouze tehdy, pokud je žádaný trhem práce a získá kladné stanovisko Úřadu práce a zaměstnavatelů. Zde lze považovat VOŠky za velmi úspěšné, protože díky vhodně nabízeným studijním programům a praxi u jejich absolventů, existuje u nich nízká míra nezaměstnanosti, která je ve většině případu ještě nižší než u srovnatelných absolventů vysokých škol.

Číst více